Sci-fi literatúra

Niečo ako sci-fi literatúru môžeme rozoznávať už od xx. Za prvých priekopníkov žánru môžeme považovať niekoľkých autorov: Ťažko povedať, či môžeme delegovať postavenie tvorcu žánru jednému konkrétnemu autorovi. Kto bol prvý? Akási proto-sci-fi literatúra sa začína objavovať začiatkom 19. storočia. Je to literatúra, ktorú by sme dnes nazvali „s prvkami sci-fi“. Ešte nie úplne spĺňajú definíciu sci-fi literatúry. Týchto ranných autorov môžeme nazývať sci-fi generáciou 0.

Generácia 0.

V 19. storočí

Mary Shelleyová – Frankenstein (1818)

Arthur Conan Doyle

Jules Verne – 20000 míľ pod morom (1870)

H.G. Wells – The Time Machine / Stroj času (1895); Vojna svetov; Ostrov Dr. Moreaua; Prví ľudia na Mesiaci 

Hugo Gernsback

John Jacob Astor IV

V našom jazykovom prostredí, resp. Českom jazykovom prostredí v 19. storočí môžeme za priekopníka žánru Karla Pleskača a jeho románovú knihu Život na měsíci (Bellmann 1881). Ďalší autor, ktorý stojí za zmienku je Jakuba Arbese a jeho kniha Svatý Xaverius (1873).

Karel Pleskač

Jakub Arbes

Svatopluk Čech

Následoval je Svatopluk Čech s dvojicí románů Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1887) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1888). Prvním výrazně technickým (a taktéž spekulativním) sci-fi příběhem je anonymní, neprávem zapomenutý román Na novém světě, který poprvé vyšel v roce 1905 na pokračování v brněnském časopisu Červánky. Vliv na vývoj české i světové sci-fi měla díla Karla Čapka R.U.R.Válka s MlokyKrakatit.

V 20. storočí

Karel Čapek – R.U.R., Válka s Mloky, Krakatit.

Za skutečný základ sci-fi lze považovat až americký časopis Astounding Stories (Ohromující příběhy), založený roku 1930, který sehrál klíčovou roli při rozvoji sci-fi. Koncem 30. let převzal jeho řízení John Wood Campbell, který jej přeměnil na Astounding Science Fiction. Tento americký spisovatel přeměnil nejen ráz časopisu, ale ovlivnil i vývoj celého sci-fi. Položil důraz nejen na zajímavý příběh, ale i na využití vědy a techniky. Cambell byl přesvědčen o velké budoucnosti lidstva, tímto svým přístupem ovlivnil celou řadu dalších autorů.

V roce 1963 přišla BBC s novým pořadem pro mládež. Jeho název byl Doctor Who. Z tohoto fenoménu se stal nejdéle vysílaný sci-fi seriál.

Generácia 1. Medzivojnová, vojnová, povojnová a tzv. Veľká trojka sci-fi

Veľká trojka sci-fi: Arthur C. Clarke, Isaac Asimov, Robert A. Heinlein, + Henry Kuttner

Isaac Asimov – Ja robot; Nadácia
Arthur C. Clarke – Stretnutie s Rámou; 2001: Vesmírna odysea; Koniec detstva
Robert A. Heinlein – Cudzinec v cudzej zemi

Medzivojnová sci-fi literatúra

Aldous Huxley – Koniec civilizácie – Prekrásny nový svet (1932)


Ray Bradbury – Marťanská kronika; 451 stupňov fahrenheita
Philip K. Dick – Blade Runner (Snívajú androidi o elektrických ovečkách?); Muž z vysokého zámku
Douglas Adams – Stopárov sprievodca po galaxii
Henry Kuttner
Frank Herbert – Duna

Slanislaw Lem (1921) – Solaris (1961); Człowiek z Marsa / Človek z Marsu (1946 – časopisecky); Astronauci / Astronauti (1951 kniha pre mládež);  Obłok Magellana / Denník z vesmíru; Cyberiada / Kyberiáda (1965 séria poviedok); Głos Pana / Pánov hlas (1983); Fiasko (1987) 

  • 1946: Człowiek z Marsa
  • 1951: Astronauci (Astronauti, 1956)
  • 1955: Szpital przemienienia: Czas nieutracony (česky Nepromarněný čas, 1959)
  • 1955: Obłok Magellana (Denník z vesmíru, 1958)
  • 1955: Sezam, zbierka poviedok
  • 1957: Dialogi
  • 1957: Dzienniki gwiazdowe (česky Hvězdné deníky I, 1999, a II, 2000)
  • 1959: Eden (Eden, 1975)
  • 1959: Śledztwo (česky Vyšetřování, 1972)
  • 1961: Pamiętnik znaleziony w wannie (česky Deník nalezený ve vaně, 1999)
  • 1961: Powrót z gwiazd (česky Návrat z hvězd, 1962)
  • 1961: Solaris (Solaris, 1964)
  • 1964: Niezwyciężony (Nepremožiteľný, 1966)
  • 1964: Summa technologiae (česky Summa technologiae, 1995)
  • 1964: Bajki robotów (česky Zachraňme vesmír, 1966)
  • 1965: Cyberiada (česky Kyberiáda, 1983)
  • 1968: Opowieści o pilocie Pirxie (česky Příběhy pilota Pirxe, 1978)
  • 1968: Głos Pana (Pánov hlas, 1988)
  • 1971: Doskonała próżnia (česky Dokonalá prázdnota, 1983)
  • 1973: Wielkość urojona
  • 1976: Katar (Nádcha, 1979)
  • 1981: Golem XIV (česky Golem XIV, 1983)
  • 1982: Wizja lokalna
  • 1983: Kongres futurologiczny (česky Futurologický kongres, 1977)
  • 1987: Fiasko (česky Fiasko, 1990)
  • 1987: Pokój na Ziemi (česky Mír na Zemi, 1989)

Ludvík Souček
Arkadij a Boris Strugačtí
David Brin
Poul Anderson
William Gibson – Neuromancer
Hal Clement
Greg Bear
Larry Niven – Ringworld / Prstenec
Robert J. Sawyer
Stephen Baxter
Alastair Reinilds
Charles Scheffield
Greg Egan
Gregory Bendorf
Geoffrey A. Landis
Rudy Rucker
Vernor Vinge
Alfred Bester – Hviezdy, môj osud; Zničený muž
George Orwell – 1984

Ursula K. Le Guinová – Vydedenec; Ľavá ruka tmy

John Wyndham – Deň Trifidov
Margaret Atwoodová – Príbeh služobníčky
Anthony Burgess – Mechanický pomaranč
Neal Stephenson – Sneh
Joe Haldeman – Večná vojna
Dan Simmons – Hyperion
Orson Scott Card – Enderova hra



Sci-fi literatúra podľa čitateľov

Pridaj komentár